Země přírody, Pána Prstenů, gejzírů, Edmunda Hillaryho a samozřejmě dobrého rugby. To vše platí pro nejvzdálenější samostatný stát vzhledem k České republice Nový Zéland. Chcete se o tomto „Ráji na Zemi“ dovědět více? Sníte už dlouho o návštěvě tohoto království? Čtěte dále a některé informace Vám jistě přijdou k užitku.... NázevPojmenování Nový Zéland pochází z holandského označení „Zeeland“, které je odvozeno z názvu jedné z nizozemských provincií. Domorodým jazykem Maorů se území nazývá „Aotearoa“, což by v překladu znamenalo „Země dlouhého bílého oblaku“. „Ao“ - oblak; „tea“ - bílý; „roa“ - dlouhý. Geografická polohaNový Zéland se rozléhá v jižní části Tichého oceánu, poněkud izolován od okolí. Nejbližší pevninou je zhruba 2000km vzdálená Austrálie, která stejně jako Nový Zéland a další ostrůvky pacifiku tvoří kontinent Oceánie.K jižnímu cípu celého souostroví se nejvíce blíží pevnina Antarktidy. Kdybychom pak vypluli na sever, nejdříve narazíme na změť ostrovů Nové Kaledonie, Fidži a Tongy. Samotné území Nového Zélandu se skládá ze dvou hlavních ostrovů, pojmenovaných pragmaticky Jižní a Severní ostrov, a stovek dalších ostrůvků, ať už obydlených, či nikoliv. Oba velké ostrovy odděluje 26km široký Cookův průliv. Do celkové rozlohy činící 268 680 km² zahrnujeme i závislá území v podobě Cookových ostrovů, Niue nebo Tokelau. Mount Cook Geografické prostředíZajímavostí je, jak odlišné oba velké ostrovy jsou. Zatímco úrodné nížiny Severního ostrova přímo vybízejí k intenzivnímu zemědělství a pastevectví, Jižní ostrov je na tom přesně opačně. Krajinu protínají špičky nejvyššího novozélandského pohoří Jižních Alp a nad tímto vším se navíc tyčí ledem a sněhem pokrytá velehora Mount Cook (3754m). Ale ani Jih, co se týče zemědělství, nepřijde zkrátka. Hned pár kilometrů od skalnatých útesů se totiž rozléhá největší rovina Nového Zélandu zvaná Cantenburská nížina.A jen tím geografické odlišnosti nekončí. Severní ostrov se totiž může pyšnit velkou sbírkou sopek, z nichž jsou čtyři stále činné! Všechny se nachází v centrální části ostrova a jedna z nich, Ruapehu (2797m), je nejvyšším místem severní části Nového Zélandu. Díky tektonickým aktivitám v této oblasti se tu tak nachází i nespočet gejzírů a geotermálních pramenů, čehož využívá i největší světová geotermální elektrárna ve Wairakei, stinnou stránkou věci pak ale jsou častá zeměstřesení. Na jihu najdeme místo sopek překrásná, v hlubokých lesech urkytá, jezera ledovcového původu, která jsou zdrojem pro místní strmé řeky. Jižní okraj celého soustroví pak nabízí neuvěřitelnou scenérii, známou spíše jen ze Skandinávie. Před miliony lety se tu působením ledovce, přeci jen Nový Zéland není od Antarktidy nijak zvlášť daleko, vytvořili úzké uličky vody hledající si cestu mezi tvrdou půdou – ve světě jsou známy pod názvem fjordy. PodnebíVětry vající z Tichého oceánu zde udržují oceánské podnebí, ne nepodobné tomu na britských ostrovech, Severní ostrov se ovšem svým klimatem blíží spíše k subtropům. Průměrné teploty v této oblasti se pohybují kolem 18°C a obyvatele i turisty vybízejí ke koupání na místních písčitých plážích. To na Jižním ostrově si spíše užijí milovníci vysokohorské turistiky, které tak nepřekvapí průměrné roční teploty kolem 13°C. Společné mají oba ostrovy to, že západní pobřeží kropí většinu roku opravdu silné dešťové srážky. Kivi jižníPřírodaTvrdí se, že na Novém Zélandu najdeme největší území „nepotrestané“ lidskou rukou a tedy panensky čisté a dokonalé. Hlavně Jižní ostrov nabízí desítky kilometrů patřících jen živočichům a rostlinám. Mezi ty, které nikde jinde než na Novém Zélandu nenajdeme, patří gekoni, scinkové či starobylí plazi hatérie novozélandské. Rostou tu i endemitické rostliny jako do červena zbarvená pohutukawa nebo svítivě žlutý jerlín.Zvláští kapitolou je poté místní ptactvo. Zřejmě nejznámější symbol celého království je velký nelétavý pták kivi, podle nějž se pojmenovávají i sami obyvatelé - „kivíci“ (v angličtině Kiwis). Na ostrovech žijí i další opeřenci, kterým se nikdy nepodaří vzletět k oblakům. Unikátní jsou i papoušci, například horský „uvřeštěnec“ kea nebo krásně pějící tui. Všechny tyto výjimečné organismy vzniknuvší díky velké geografické odloučenosti jsou rozprostřeny ve 14 národních parcích, celkově zabírají chráněná území dokonce 30% rozlohy země! HistorieÚzemí, již od pradávna obývané domorodými Maory (9.st.?), bylo poprvé spatřeno Evropany roku 1642, kdy sem doplul nizozemský mořeplavec Abel Tasman. Ten si však myslel, že jeho flotila dorazila na okraj Jižní Ameriky. Druhým objevitelem tohoto dalekého území byl poté až o 127 let později slavný Brit James Cook, dle nějž je na ostrovech pojmenována celá řada významných míst.Právě jeho krajané pak byli těmi, jimž se úspěšně „podařilo“ vyhubit většinu Maorů a tuto oblast osídlit. Oficiálně se tak stalo roku 1840, kdy bylo založeno hlavní město Wellington (název získalo podle britského generála) a kdy také byla podepsána smlouva z Waintangy, která nejenže ustanovovala Nový Zéland britskou kolonií, ale také zaručila ochranu místním Maorům. Nezávislost získal Nový Zéland až roku 1907, ovšem stále se nedokázal zbavit svých pout a závazků k Velké Británii, skutek to tedy byl jen formální. Fakticky nezávislým se stal až roku 1931 vstupem do Commonwealthu, díky němuž udržel vztah se svou „mateřskou“ zemí, ale rozhodující slovo o budoucnosti vlastního území si již držel sám. Statní útvarNový Zéland je parlamentní monarchií, jejíž oficiální hlavou je britský panovník (v tuto chvíli královna Alžběta II.) - toto státní zřízení typické pro členy Commonwealthu se nazývá dominium. Funkce královny je ovšem stejně jako například v Kanadě nebo Austrálii pouze reprezentativní, v zemi je zastoupena novozélandským guvernérem, a samotný stát řídí parlament.Stát je rozdělen do 16 regionů a poté též do 73 distriktů. Kromě Commonwealthu (Britského společenství) je Nový Zéland také členem OSN (Organizace spojených národů) a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Měnou je novozélandský dolar (NZD), jehož hodnota se pohybuje kolem 11 Kč. Původní obyvatelé Nového Zélandu - Maoři ObyvatelstvoNa celém souostroví Nového Zélandu žije přibližně 4 200 000 lidí, ovšem kupodivu hned 75% z nich obývá zhruba dvakrát menší Severní ostrov! Většina obyvatel jsou původem Evropané, především pak Britové, kteří po objevu Jamese Cooka začali zemi osidlovat. Podařilo se jim tak vytlačit původní maorské obyvatelstvo, jež dnes tvoří asi 13% novozélandské populace.V současné době již mají Maoři plná práva a jejich tradice a zvyky jsou ostatním obyvatelstvem repspektovány ( 1994 – proběhla dohoda o odškodnění). Vždyť maorština je vedle angličtiny také úředním jazykem. Však Nový Zéland je znám svým bojem proti diskrimanaci, byla to právě vládá těchto ostrovů, která poprvé přiřkla volební právo i ženám. Typická je pro Nový Zéland i velká míra urbanizace, kdy 80% lidí žije ve městech. Hustota zalidnění je naopak velmi nízká, úvádí se údaj 14 obyvatel na 1 km2 , což velmi nahrává turismu orientovanému hlavně na hledání přírodních krás. Stejně jako ve Velké Británii jsou mezi náboženskými církvemi favorizovány ty křesťanské, přesněji pak ty reformované (protestanské). Statistickým údajům vévodí církev anglikánská, na dalších místech pak jsou presbytariáni, římští katolíci a metodisté. Novozélanďané jsou poměrně praktikujícími křesťany, takže v mnoha rodinách je nedělní náštěva kostela již zažitým pravidlem. Největším městem státu je v severním cípu Severního ostrova situovaný Auckland (1,3 mil. Obyvatel), hlavním městem je však na opačné straně položený Wellington, a to i přesto, že má „pouze“ 369 000 obyvatel. Skoro stejně má i největší město Jižního ostrova Christchurch (364 000), v pořadí čtvrtý je pak Hamilton (186 000). Edmund Hillary a Tenzing Norgay OsobnostiNejznámějším Novozélanďanem, známým dokonce tak, že se o něm učí děti na celém světě, je Edmund Hillary. První člověk, jenž zdolal „střechu světa“ Mount Everest, vzedmul v prsou izolované ostrovní země pýchu, která přetrvává až dodnes. Povedlo se mu to společně s nepálským šerpou Tenzingem Norgayem roku 1953.Dalším slavným rodákem je atomový fyzik Ernest Rutherford, jehož však lidstvo zná spíše z psůobení ve Spojených státech amerických, kde strávil většinu svého života. Roku 1908 získal Nobelovu cenu za chemii za své objevy v oblasti výzkumů atomu a především pak za objev radioaktivity. Nezapomenutelnou osobností Nového Zélandu je i závodník a hlavně konstruktér Bruce McLaren. Jak jméno napovídá, tento aucklandský rodák založil jednu z nejslavnějších stájí Formule 1 – stáj McLaren. Do závodů ji poprvé nasadil roku 1966 a v současné době patří „stříbrné šípy“ k tomu nejlepšímu, co je ve formulových závodech k vidění. To ovšem není vše, co může tato čtyřmiliónová země nabídnout. Jmenovat například můžeme trojnásobného olympijského vítěze v bězích na 800m a 1500m Petera Snella, režiséra velkolepé filmové trilogie Pán Prstenů Petera Jacksona, jednoho z prvních lidí, který vzlétnul v letadle Richarda Pearse či vědce NASA Williama Pickeringa. Ovce, ovce, ovce,... HospodářstvíNový Zéland je vyspělou zemědělsko – průmyslovou zemí, kde velkou roli hraje britský a americký kapitál. Samozřejmostí jsou pak vřelé obchodní vztahy se sousední Austrálií. Zemědělství je zaměřeno především na chov ovcí. Není tak divu, že na ostrovech najdeme minimálně dvakrát více skotu než lidí. Nový Zéland tak zaujímá jasnou vedoucí pozici v intenzitě chovu, tedy v nejvyšším počtu kusů zvířat na celkovou rozlohu. V minulých letech si země udržovala i 1. místo v produkci vlny, ovšem velký hospodářský rozmach Číny se projevil i v tomto odvětví. Dále je zde podstatný chov dobytka a s ním spojený export masa a mléčných výrobků. V rostlinné produkci se pak kromě krmiv pěstuje ovoce (největší producent jablek na obyvatele) a vinná réva.Významné jsou zdejší zdroje surovin (ruda, uhlí, ropa), průmysl poté potravinářský, papírenský a textilní. Tradiční je využití geotermální energie, která spolu se strmými řekami zajišťuje zemi elektřinu a teplo bez znečištěného životního prostředí. Právě díky němu je také na Novém Zélandu tak oblíbený turismus, jenž plní velkou část státní pokladny. Kompletní průvodce po Novém Zélandu.
|